140 059-7, E 499.0059

Označení: 140 059-7, E 499.0059

Tovární označení: 12 E4

 

Přezdívka: Bobina

 

Stav: provozní

 

Rok výroby:1957 / výrobní číslo: 3589

 

Výrobce: ZVIL Plzeň/ Závody V. I. Lenina, n. p., Plzeň/

 

K vidění: v provozu

 

Depo/ DKV/:  RD Žilina, 2007 prodej Polsko

 

Majitel: Rail Polska, PL

 

Informace a údaje známé k datu 1.4.2016.

Popis

Popis:

Výkon: 2032 kW

Trakční motory: 4x Al 4846zT

Soustava: 3 kV ss

Regulace výkonu: odporová

Maximální rychlost: 120 km/h

Uspořádání pojezdu: Bo´ Bo´

Hmotnost ve službě: 82 t

Délka skříně: 14.500 mm

Délka celková: 15.740 mm

Výška: 4500 mm

Šířka: 2950 mm

Průměr dvojkolí: 1250 mm

Rozvor náprav: 3330 mm

Vzdálenost otočných čepů: 8170 mm

 

2007 „polonizace“ resp. úprava, dle Polského drážního úřadu a prodej do Polska.

 

 

 Nedlouho po 2. světové válce, na konci čtyřicátých let 20. století, v době, kdy byl parní provoz v plné síle, v době, kdy elektrické a motorové lokomotivy byly v běžném provozu ojedinělým kusem či snem, bylo v ČSR rozhodnuto o výrobě elektrických lokomotiv pro napětí 3kV.

 

 V padesátých letech 20. století bylo v Československu elektrizováno pouhých 116 km železničních tratí. I tak byl v roce 1953 dodán první prototyp lokomotivy E 499.0.

 

 Zkoušky lokomotiv byly velmi složité. Byly zkoušeny na pražských spojkách pod polovičním 1,5kV. Stroje E 499.0001, E 499.0004 a E 499.0014 následně prodělaly své zkouškové období v Polsku pod napětím 3kV.

 

 Skříňový koncept těchto lokomotiv je velmi zdařilý, pohledný a účelný. Zakulacený tvar karoserie, boční kulatá okna a velmi vydařené barevné provedení několika kombinací. Boční linky přecházející na čela lokomotivy do tvaru šípu, později nazývaným „srdce“.  Dva „rychlé pruhy“ procházející mezi kulatými okny dodávají nátěru punc dynamičnosti a osobitosti.

 

 Lokomotivy řady E 499.0/ 140/ jsou navrženy jako univerzální pro osobní i nákladní dopravu. Vzorem pro výrobu E 499.0 byla lokomotiva společnosti BLS typ Ae4/4, která byla vyrobena společností SLM Winterthur a elektrickou část dodala BBC.

 

 Technické řešení podvozků bylo licenčně/ licence 1949/ převzato od švýcarské společnosti SLM Winterthur a od SAAS Genéve lamelová spojka a prvky trakční výzbroje. Většina elektrické části již byla navržena plzeňskou Škodovkou/ tehdy ZVIL/. Regulace výkonu je odporová. Odpory jsou umístěny na střeše lokomotivy.

 

 

Prameny a zdroje:

 

Jindřich Bek, Atlas lokomotiv II.díl, NADAS Praha 1971

 

PhDr. Zbyněk Zlinský & Václav Vyskočil, Ohlédnutí za „nulkovými bobinami“

http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/002314-Ohlednuti-za-nulkovymi-bobinami/

 

PROTOTYPY.CZ

http://www.prototypy.cz/?rada=140

 

PAROSTROJ.NET

http://www.parostroj.net/vozidla/E499/E499_0.htm

 

David Švestka

http://www.atlaslokomotiv.net/loko-140.html