M 131.1549

Označení: M 131.1549

 

Stav: provozní

 

Přezdívka: Hurvínek

 

Rok výroby: 1956/ výrobní číslo 54212

 

Výrobce: Studénka-Butovice

 

K vidění: na akcích Junior Market s.r.o.

 

Depo/ DKV: 1956 Tisovec, 1959-61 Plešivec, 1961-65 Zvolen, 1966 Veselí nad Lužnicí, 1967-1972 Tábor, 7/1972-3/1973 České Budějovice, 1973-1978 Tábor, 1978-1983 Veselí n/L., 1983 prodej muzeu Vagónka-Studénka, 1991-2007 pronájem LD Ostrava. 2007-2009 odstaven v LD Bohumín.

 

Majitel: Junior Market s.r.o.

 

Počet vyrobených kusů: 549

Kategorie:

Popis

Popis:

Výkon: 113,9kW

Motor: Tatra T 301

Palivo: diesel

Přenos výkonu: mechanický

Maximální rychlost: 60km/h

Uspořádání pojezdu: A 1

Hmotnost: 16600 kg

Délka celková: 12100 mm

Šířka: 3000 mm

Výška: 3480 mm

Průměr dvojkolí: 880 mm

Rozvor náprav: 6500 mm

 

Historie:

 

131.1 – těchto“malých červených krabiček“ se dochovalo poměrně velké množství.

Svojí přechodností a jednoduchostí konstrukce jsou členy spolků a dalších subjektů zabývajících se historickými vozidly nejčastějším sbírkovým vozidlem. Svým vzhledem

a to i díku filmu “Slunce, seno…“ jsou velmi oblíbeny širokou veřejností.

Přípravou výroby lehkého motorového vozu se vývojové oddělení Ringhoffer-Tatry tajně zabývalo již za 2.světové války. Inspirovali se jak německými motorovými vozy, tak i koncepčně vycházeli z vozů M 141.0.

 

Dvounápravové vozy lehké konstrukce byly objednány pro místní tratě. V letech 1948 – 1956 se jich vyrobilo 549 kusů. Některé věrně sloužily do osmdesátých let, až do nahrazení vozy M 152.0/ 810/.

I potom jejich život neskončil. Mnoho jich bylo prodáno na podnikové vlečky i vojenské vlečky, kde sloužily mnoho let. Dalších osmdesát pět vozů bylo přestavěno na vozy pro prohlídku trolejí. Několik dalších pro různé přestavby či rekonstrukce pro potřeby technických čet Opraven trakčního vedení. Což byl jeden z faktorů, proč se jich dochovalo takové množství.

 

Naftový dvanáctiválcový motor T 301/ odvozený z T 111/ ve spojení se čtyřstupňovou  převodovkou typu Mylius/ Mylius Getriebe Belín/ byl na svoji dobu jednoduchým a spolehlivým pohonným agregátem. Mechanický přenos výkonu na jednu hnanou nápravu.

Osmiboká karosérie se stanovištěm strojvedoucího na obou čelech je svařované konstrukce z lisovaných nosníků. Střecha je krytá pozinkovaným plechem nanýtovaným na ocelové výztuhy. Uvnitř je 48 dřevěných sedadel a WC.

 

 

Prameny a odkazy:

Muzeum Rosice nad Labem,

Lokálka Group, Motorové vozy M 131.1, Typos, 1995

http://techmag.valka.cz/zel_p_m1311.htm