Menu Zavřeno

M 131.1116

Označení: M 131.1116

Stav: neprovozní, nový lak, interiér předělán

Přezdívka: Hurvínek

Rok výroby: 1949/ výrobní číslo 66424

Výrobce: Tatra Kopřivnice

K vidění: Muzeum Rosice nad Labem

Depo/ DKV: Žilina, Leopoldov, Cheb, Plzeň, 1965 odprodej Vitana, n.p., 1968 Synthesia Semtín, n.p.

Majitel: Pardubický spolek historie železniční dopravy, občanské sdružení

Počet vyrobených kusů: 549

 

Kategorie:

Popis:

Výkon: 1139kW

Motor: Tatra T 301

Palivo: diesel

Přenos výkonu: mechanický

Maximální rychlost: 60km/h

Uspořádání pojezdu: A1

Hmotnost: 16600 kg

Délka celková: 12100 mm

Šířka: 3000 mm

Výška: 3480 mm

Průměr dvojkolí: 880 mm

Rozvor náprav: 6500 mm

 

Historie:

131.1 – těchto“malých červených krabiček“ se dochovalo poměrně velké množství.

Svojí přechodností a jednoduchostí konstrukce jsou členy spolků a dalších subjektů zabývajících se historickými vozidly nejčastějším sbírkovým vozidlem. Svým vzhledem

a to i díku filmu “Slunce, seno…“ jsou velmi oblíbeny širokou veřejností.

Přípravou výroby lehkého motorového vozu se vývojové oddělení Ringhoffer-Tatry tajně zabývalo již za 2.světové války. Inspirovali se jak německými motorovými vozy, tak i koncepčně vycházeli z vozů M 141.0.

 

Dvounápravové vozy lehké konstrukce byly objednány pro místní tratě. V letech 1948 – 1956 se jich vyrobilo 549 kusů. Některé věrně sloužily do osmdesátých let, až do nahrazení vozy M 152.0/ 810/.

I potom jejich život neskončil. Mnoho jich bylo prodáno na podnikové vlečky i vojenské vlečky, kde sloužily mnoho let. Dalších osmdesát pět vozů bylo přestavěno na vozy pro prohlídku trolejí. Několik dalších pro různé přestavby či rekonstrukce pro potřeby technických čet Opraven trakčního vedení. Což byl jeden z faktorů, proč se jich dochovalo takové množství.

 

Naftový dvanáctiválcový motor T 301/ odvozený z T 111/ ve spojení se čtyřstupňovou  převodovkou typu Mylius/ Mylius Getriebe Belín/ byl na svoji dobu jednoduchým a spolehlivým pohonným agregátem. Mechanický přenos výkonu na jednu hnanou nápravu.

Osmiboká karosérie se stanovištěm strojvedoucího na obou čelech je svařované konstrukce z lisovaných nosníků. Střecha je krytá pozinkovaným plechem nanýtovaným na ocelové výztuhy. Uvnitř je 48 dřevěných sedadel a WC.

 

Prameny a odkazy:

Muzeum Rosice nad Labem,

Lokálka Group, Motorové vozy M 131.1, Typos, 1995

http://techmag.valka.cz/zel_p_m1311.htm