Popis:
Výkon: 3048 kW
Typ trakčních motorů: 6x 3 AL 4846 zT
Soustava: 3 kV ss
Regulace výkonu: odporová
Maximální rychlost: 90 km/h
Uspořádání pojezdu: Co´Co´
Hmotnost ve službě: 119 t
Délka celková: 18.800 mm
Šířka: 2950 mm
Výška: 4800 mm
Průměr dvojkolí: 1250 mm
Rozvor náprav: 2400 + 2200 mm
Rozteč otočných čepů: 8900 mm
Lokomotivy řady E 698.0 byly po druhé světové válce v Československu první vyrobené šestinápravové elektrické lokomotivy a byly to úplně první elektrické lokomotivy se šesti hnanými nápravami ve službách ČSD.
Na kolejích v Československu to však nebyly první elektrické stroje o šesti nápravách. Na pražských spojkách jezdily po druhé světové válce tři lokomotivy E 666.0 vyrobené v Itálii.
Dlouho před Druhou světovou válkou byly pro elektrizované pražské spojky dodány šestinápravové lokomotivy E 465.0 a E 467.0/ E 466.0/.
Šestinápravové stejnosměrné elektrické lokomotivy E 698.0 byly navrženy pro těžkou rychlíkovou vozbu s rychlostí do 120km/h. V roce 1958 byly vyrobeny dva prototypy E 698.001 a E 698.002.
Technické řešení podvozků vychází z řešení u řady 140.0. Stejnosměrné pevně uložené tři trakční motory Al 4846zT jsou vždy umístěny na jednom podvozku. Přenos točivého momentu z trakčních motorů na nápravy je zajištěn pomocí lamelových spojek, které jsou licenčně převzaty od SAAS/ Société Anonyme des Ateliérs de Sécheron Genéve/.
Pro překročení nápravových tlaků byly lokomotivy přeznačeny na E 699.001 a E 699.002.
V roce 1959 Československé státní dráhy změnily záměr i objednávku a to na lokomotivy pro nákladní vozbu s rychlostí do 90km/h. Oba prototypy se proto podrobily rekonstrukcím. Lokomotivy byly tedy novým zadáním určeny pouze pro nákladní vozbu.
Stroji E 699.002/ E 698.002/ byly v září roku 1959 upraveny převodovky přidáním dvou párů ozubených kol. Převodový poměr se tím změnil na poměr 1 : 3,11. Rychlost byla snížena na 90km/h. Výkon stroje je 3048 kW a rozvor 13.060 mm. Stroj byl přeznačen na E 669.0001
Stroj E 699.001/ E 698.001/ byl v roce 1960 v rámci garanční opravy vybaven zcela novými podvozky a novými pružně uloženými trakčními tlapovými motory s oboustranným převodem. Převodový poměr se změnil na hodnotu 1 : 4,238, výkon stroje byl snížen na 2610 kW, rozvor změněn na 12.560 mm a rychlost snížena na 90km/h. Stroj byl přečíslován na E 669.0002.
Zakulacený tvar karoserie je stejně jako u řady 140.0 skříňového konceptu. I u těchto lokomotiv je velmi zdařilý.
Na levé straně karoserie jsou umístěna boční obdélníková okna se stejnou osovou roztečí a s oblou hranou, na něž plynule navazují dveře do kabiny strojvůdce.
Otevřené větrací mřížky na pravé bočnici plynule přecházejí do velkého bočního okna a malého okna kabiny /nejsou zde dveře/. Všechny tyto prvky jsou opět zcela souměrně usazené.
Všechny prvky dohromady působí elegantně, uceleně a technicky čistě.
Barevné řešení lokomotiv v provozu se změnilo mnohokrát. Prototypový lak byl světlá/ tmavá zelená se stříbrným pruhem po celém obvodu karoserie. Na čelech lokomotivy byly stříbrné pásy, které se směrem dolů zužovaly do tvaru škodováckého šípu.
Další laky byly světle/ tmavě zelený s výstražným oranžovým pruhem na čele lokomotivy a i variantu tmavá zelená/ slonová kost si lokomotivy vyzkoušely. Od roku 1995 jsou oba stroje v laku původním, v provedení světlá zelená/ tmavá zelená s napodobeninami původních zdobných pruhů.
Lokomotivy byly nasazeny na vozbu nákladních vlaků a to jak bylo obvyklé většinou vozově smíšených. Ne zcela běžné byly výkony na ucelených soupravách řazené z vozů pro sypké náklady nebo vozů pro přepravu automobilů vyrobených v závodech AZNP (dnes Škoda).
Prameny a zdroje:
http://www.prototypy.cz/?rada=180
Bek, Jindřich. Atlas lokomotiv II.díl, Praha: NADAS, 1971
Nečas, Evžen, Popis lokomotivy 181 a 182, LokoTrain
