Menu Zavřeno

T 478.3101, 753 101-5

Označení: T 478.3101, 753 101-5

Stav: provozní

Přezdívka: Brejlovec, Okuliarnik

Rok výroby: 1973, výrobní číslo: 8839

Výrobce: ČKD Praha

K vidění: na akcích

Depo/ DKV:  LD Přerov, 1985 LD České Budějovice – služebna Tábor, 1998 DKV Louny, 2003 DKV Louny – služebna Lužná u Rakovníka (historické vozidlo ČD DHV), 2005 DKV Plzeň – služebna Lužná u Rakovníka, 2009 ČD Muzeum Lužná u Rakovníka, 2021 retro lak v barvě červené se šedým rámem

Majitel: ČD a.s.

Počet vyrobených kusů: 408

Informace a údaje známé k datu 28. 9. 2021.

Popis:

Výkon: 1325 kW

Motor: K 12 V 230 DR (dvanáctiválec do V, s vrtáním 230mm), trakční generátor TD 802 E

Trakční motory: 4x TE 005

Palivo: diesel

Přenos výkonu: elektrický ss

Maximální rychlost: 100km/h

Uspořádání pojezdu: Bo´Bo´

Hmotnost ve službě: 76,8 t

Délka celková: 16 540 mm

Šířka: 3074 mm

Výška: 4472 mm

Průměr dvojkolí: 1000 mm

Rozvor podvozků: 2400 mm

Vzdálenost otočných čepů: 9000 mm

Historie:

 Po velmi úspěšné řadě lokomotiv T 478.1 (Bardotka) byl v ČKD, pod vedením hlavního konstruktéra projektu Ing. Jiřího Mizerovského, vyvinut nový a výkonnější typ lokomotivy T 478.3 (Brejlovec). Ten navázal na konstrukční řešení T 478.1, 2 a tak některé hlavní díly jako rám, pojezd a některé další díly zůstaly úmyslně shodné (univerzální) i pro další řady lokomotiv.

 

Design:

 Vzhled lokomotivy je velmi zdařilý. Na hlavním rámu v obdélníkovém tvaru se zkosenými rohy je umístěna skříň lokomotivy. Skříň má několik vrstev zaoblení, ale i křivek a ostrých úhlů, které spolu ladí. Karoserie je skříňové konstrukce s velmi výrazným stanovištěm strojvedoucího vyrobeného ze sklolaminátu. 

 Duo předních oken s přísně působícím ohraničením širokými obroučkami dnes výrazně evokuje potápěčské brýle. Není to náhoda, ale záměr dvou průmyslových výtvarníků Bohumila Míry a Milana Míška, které inspirovaly motocyklové brýle.

 Od výhledových oken směrem dolů k rámu jsou čela kabiny strojvedoucího v negativním sklonu, který lokomotivě dodává na dynamičnosti. Z pohledu z boku tento sklon skříň odlehčuje a ta tak nevypadá těžkopádně.  Naopak karosérie působí velmi příjemně a svěže.

 Horní hladká část boční stěny je doplněna kulatými okny. Dveře do stanoviště strojvedoucího i boční okna kabiny mají zakulacené rohy. Pohledově jsou tyto zakulacené prvky sladěné a karosérii lokomotivy sjednocují.  

 Prototypové lokomotivy T 478.3001 a T 478.3002 měly bočnice zcela hladké, pouze jeden pár světel na čelech a jinou nádrž oproti sériovým lokomotivám.

 Od stroje čísla T 478.3003 měly všechny stroje na spodní části bočnice tolik typické prolisy.

Horní část bočnice je lehce zešikmená. Na dolní části bočnice je víko připomínající kartu GSM telefonu. Jsou to oboustranně umístěná víka montážních otvorů. Budič, pomocné dynamo, ventilátor trakčních motorů lze těmito otvory vyndat a to bez sundání střechy.

 

Motor:

Zcela nový byl rychloběžný motor K 12 V 230 DR s výkonem 1325 kW. Vidlicový dvanáctiválec do „V“ přeplňovaný dvěma turbodmychadly, která jsou chlazena vodou. Motor je vodou chlazený a ventilový rozvod je typu OHV. Průměr válce motoru je 230mm a zdvih 260mm. Zdvihový objem motoru je 129,5 dm3 a hmotnost bez generátoru 11.575 kg.

 Pro vytápění osobních souprav byla lokomotiva osazena parním generátorem PG 500.

 

Použití:

 Tyto univerzální lokomotivy byly využívány pro vozbu těžkých rychlíků i osobních vlaků.  Díky mnohočlenného řízení (dvě spojené lokomotivy) byly tyto stroje později využívány k těžké vozbě nákladní.

 

Výroba:

 Celkově bylo vyrobeno 408 kusů lokomotiv T 478.3. Prototypy ve 2 kusech, v ověřovací sérii 10 kusů a 396 kusů bylo vyrobeno v 6. sériích.

 

Prameny a zdroje:

Jozo Pilko, 40 rokov T 478.3109

https://www.zeleznicny.net/modules/AMS/print.php?storyid=1532

 

Klub přátel Brejlovců tedy KPB

http://www.cztrain.com/sdruz/history.html

 

www.prototypy.cz

http://www.prototypy.cz/?rada=753

 

Mizerovský, Jiří, Motorová lokomotiva T 478.3, Praha, NADAS 1972

 

informace a poznámky autora webu