Popis:
Výkon: 540 kW
Maximální rychlost: 60 km/h
Rozvod: Vnitřní Lentz, vnější Heusinger
Uspořádání pojezdu: 1´D 1´h2t
Hmotnost: 48 t
Zásoba uhlí: 3,2 m3
Zásoba vody: 10 m3
Hmotnost vyzbrojené: 66 t
Délka: 11.960 mm
Výška: 4.399 mm
Průměr spřažených dvojkolí: 1.140 mm
Průměr předního běhounu: 870 mm
Průměr zadního běhounu: 870 mm
Lokomotiva byla zakoupena v roce 1977 švýcarskou společností EUROVAPOR od ÖBB po ukončení parního provozu v Rakousku. V roce 1978 byla přepravena do města Buchs ve Švýcarsku. Od roku 1982 byla na dráze Wutachtal v Německu na historických jízdách pravidelně v provozu. Wutachtal je horská trať spojující města Lauchringen (348 m n. m), Weizen (471 m n. m), Blumberg-Zollhaus (702 m n. m), Hintschingen (662 m n. m). Vede jižní částí Schwarzwaldu a v části trati kopíruje Švýcarské hranice.
Pro závažnou závadu kotle byla lokomotiva 93.1360 v roce 1987 odstavena z provozu. Oprava v RAW Meiningenu probíhala od roku 1992. V průběhu odstavení lokomotivy v Meiningenu se změnil majitel a v roce 1997 lokomotivu odkupuje spolek Wutachtalbahn e.V.. Oprava byla dokončena v roce 2001 a lokomotiva byla plně provozuschopná. Od roku 2004 se stala lokomotiva opět neprovozní a to až do roku 2009. Průběžně pak byly prováděny menší či větší opravy spolkem např. nové opláštění kotle.
Spolku Wutachtalbahn e.V bylo v roce 2014 (po 37 letech) znemožněno na dráze Wutachtal zajišťovat provoz. Spolek se rozhodl lokomotivy 86.333 a 93.1360 prodat.
Stroj v roce 2016 odkoupila společnost Vonwilerka s.r.o. od spolku Dampflokfreunde Schwarzwald-Baar e.V. (dříve Wutachtalbahn e.V) v jižním Německu. Dne 10.9.2016 došlo k přepravě lokomotivy do Bečova nad Teplou. V prosinci 2016 byla lokomotiva vlastní silou dopravena do Letohradu.
Lokomotiva 93.1360 byla veřejnosti oficiálně představena dne 1.5.2017 v Benešově. Tradiční Májové setkání s mašinkami pořádal Spolek Posázavský Pacifik. V Benešově byla lokomotiva označena Kryšpínovým číslem 431.029. Jedná se o číslo použité pouze pro tuto akci pořádané Posázavským Pacifikem. Minimálně do konce roku 2017 bude stroj jezdit pod původním číslem 90 80 0093 136-2.
S názvem nového majitele lokomotivy Vonwilerka s.r.o., tak znalce parních strojů, průmyslu či Orlických hor napadne správná spojitost s Vonwillerovou továrnou (pozdější Mosilanou) v Žamberku. V bývalé textilní továrně se nachází Muzeum starých strojů a technologií, z.s..
V roce 2018 dostala lokomotiva nové tabulky s číslem 431.032. S novými čísly se představila na akci „ S párou do Zubrnic“ pořádanou Zubrnickou museální železnicí ve dnech 2. a 3.6.2018.
Historie:
Dvojčitá tendrová lokomotiva rakouské řady 378 je určena pro lehčí železniční svršek.
Zakázku 25 dvouválcových lokomotiv si objednaly Slovenské železnice u lokomotivky Floridsdorf ve Vídni. Dodávky byly uskutečněny v letech 1941-1944.
Po roce 1945 ještě přibylo do stavu ČSD 6 kusů v rámci poválečného vyrovnání. Čísla lokomotiv navázaly na původní řadu 431.0 a to stroji 431.026 – 431.031. Tyto stroje se však lišily vzhledem. V původních lokomotivách vyrobených pro rakouské dráhy byl písečník i parní dóm umístěn samostatně a lokomotivy měly kotoučová kola. Na rozdíl od strojů pro SŽ, které měly písečník a dóm umístěn pod jedním krytem a kola paprsková.
Zajímavost: stroj má místo šoupátek ventilový rozvod páry, odtud i přezdívka.
Prameny a zdroje:
Muzeum starých strojů a technologií, z.s.
https://de.wikipedia.org/wiki/BBÖ_378
https://de.wikipedia.org/wiki/Wutachtalbahn
